25.01.18 Vzpomínkový retro večer

Vzpomínkový večer 25.1.2018

To byl báječný nápad! Sejít se nad kronikami, fotografiemi a nahrávkami z našich koncertů a zavzpomínat si na uplynulý čas, na nádherné koncerty, na zajímavá místa, kde jsme zpívali, na naše koncertní turné, na bývalé členy sboru, na festivaly, na další společné akce, které jsme spolu podnikli….

Hela přinesla svou „kouzelnou krabici“, ve které shromažďuje a uchovává jako velikou vzácnost všechno, co souvisí se Zpěvandulemi – kalendáře, CDéčka, DVDéčka, fotky atd. Kačenka poslala kroniky, které postupně dopisuje (sama se zúčastnit pro mateřské povinnosti nemohla). Kamil si zase dal velikou práci s tím, dát dohromady fotky z koncertů a nahrávky skladeb, které našel, vše připravil tak, aby se to dalo prohlížet v televizi doma u Reginy. Děvčata přinesla dobroty a mohlo se vzpomínat…. A taky žasnout… Kolik jsme toho společně za těch více než 13 let existence našeho sboru prožili! Těch nápadů, jak si pohrát s každou písní, co s ní udělat, abychom s ní byli spokojení a abychom zaujali a potěšili publikum!

„…K  tomuhle se vrátíme!   … Jé, tohle bylo krásný, to oprášíme a budeme zpívat znovu!... Pamatujete si, jak se tohle líbilo?...... Proč už tohle nezpíváme, to bylo tak pěkný…! ….. Jé, to jsem zpívala tak ráda, to mě vždycky úplně běhal mráz po zádech….    …Neuděláme zase Vivaldianu? Ondra tam byl úžasný, ale snad bychom to mohli dát taky i bez něj! …. Ten cyklovýlet si zopákneme, že? ….. Uděláme znovu tu naši tleskačku!!! To byl nářez!!! ….“

Smích a radost ze společného vzpomínání se nesl večerem jako stříbrná nit…. Vůbec není marné připomenout si minulost. Co se nám podařilo, co bychom si rádi zopakovali a kam bychom se rádi podívalii. Dostali jsme zas chuť vrátit se k některým skladbám – určitě uděláme znovu tu těžkou tleskačku, potom „Dei kuri quedo“, pak některé „Afriky“ a další.  Máme se zase na co těšit!

Již nyní víme, že v červnu budeme hosty koncertu k desátému výročí činnosti sboru Arytmie a že se na jeho závěr bude zpívat „Baba yetu“. Skladba ve svahilštině pro barytonové sólo a sbor. Kdo ji nezná, neví, o co jde. My už víme – je to nádherná skladba, už jsme se ji na jedné zkoušce učili – těžký je hlavně text (svahilsky s v našich končinách moc nemluví). I intonace je docela náročná! A teď si představte – Kamil nám své sólo jako třešničku večera zazpíval! Po 2 týdnech učení. Nádherně, procítěně, úžasně!!!!! Nevěřím, že to v Čechách někdo zazpívá lépe!

Večer po všech stránkách inspirativní nás zase rozradostnil a „nakopl“ do dalšího roku naší činnosti. Vždyť nejde o množství koncertů, které uskutečníme. Jde hlavně o naše potěšení ze zpěvu, dobrou náladu a veselé společné zážitky.  Kde jinde bychom je našli?

A ještě z ohlasů ostatních:

Regi ….Má se žít v přítomném okamžiku, nevracet se, ale v tomto případě to je krásný návrat a inspirace. Obrovsky mě to nakoplo a jsem hrdá na to, že jsem Zpěvandule, protože jsme fakt moooooooooooooc bezva parta, která rozsévá radost, kudy chodí. A tenhle svět to tolik potřebuje. Děkuju všem, kteří přišli a užili si bezva večer….

Laskonka:. Já, plně souhlasím se vším. Jsme bezva parta, zážitky za ta léta neuvěřitelné . Jsem s vámi moc a moc ráda.

Paštika:  Byl to moc krásný večer. Taky jsem s vámi moc ráda. Kamile, díky za krásnou vzpomínku. Netušila jsem, jak moc se nasmějeme.

Blabuš: Souhlasím, prožili jsme mnoho hezkého a doufám, že ještě hodně toho zažijeme.

Dana:    Kamile to se ti opravdu povedlo, stejně jako Hely památeční zpěvandulovská krabice byla úžasná a díky i všem, kteří se podíleli na dosavadních hotových kronikách a na všech zdokumentovaných akcích. Bez toho by řada vzpomínek asi zůstala kdesi zapomenuta (alespoň v mém případě). Jen škoda, že nebylo více času.