01.12.2018 Půjdem spolu do Betléma - Praha - podzemí Betlémské kaple

Všichni jsme se shodli na tom, že advent pro nás začíná zpíváním na vánoční výstavě ve sklepení pod Betlémskou kaplí. Letos jsme zde zpívali již počtvrté a moc jsme se sem těšili. Neopakovatelné prostředí, nádherná výzdoba, spousta betlémů, vůně perníčků, krajky, stromečky… no pastva pro oči a radost pro duši! Člověk jen žasne nad umem a šikovností rukou současníků i předků…  Letos byla výstava zaměřená na hračky předchozích generací.

Tak, jako dříve, i letos jsme zde zpívali celkem ve třech vstupech (v 11.00, v 14.30  a v 16.00 h) a zase bylo každé vystoupení maličko jiné – podle reakcí publika, podle množství dětí a podle pěveckých schopností posluchačů.  Letos jsme nastudovali hodně nových koled a předvedli jsme je zde v naší premiéře! A s velikým kladným ohlasem! Když v koledě „Neněchtě nás dlúho státi“ Kamil s Blankou a Jitkou zpívali ostinato „Je nám tu zima“, jedna paní z publika poskytla Kamilovi svůj kabát a my  jsme málem smíchy nedozpívali… Regina vždy zapojila všechny děti i některé dospěláky a pokud byl v publiku Martínek, stal se v  písničce „Jede Martin“ živou rekvizitou. Nejen všeobecně známé koledy zpívali posluchači s námi -  někteří posluchači s námi zpívali skoro všechno – až jsme se divili, že se přidávali i v méně známých koledách. Velkou radost nám udělala návštěva skladatele pana Jaroslava Krčka – rádi zpíváme jeho úpravu koledy „Padla rosa studená“ a tak jsme ji speciálně jemu zazpívali mimo vystoupení! Po zpívání se nás často dojatí  lidé ptali, odkud jsme a zda nemáme své CD s koledami, protože je okouzlilo, že máme v repertoáru i méně známé koledy a to se jim moc líbilo.  Jeden mladý muž by se dokonce přihlásil jako nový člen a byl hodně zklamán, že jsme až z dalekého severu a že by se k nám na zkoušky nedostal… Po každém vstupu jsme jako přídavek zazpívali naši perlu Aya ngenu, kterou Regina vtipně uvedla jako africkou koledu  (v Africe nesněží, tam jenom prší… ) a to se posluchači vyřádili s námi! Paní organizátorka výstavy naši sbormistryni nazvala sestrou v akci, prý mají podobnou energii a dirigentské gesto.

Po posledním zpívání jsme přidali ještě Halelluja – to Kamilovo a to zpívaly snad i zdi a stěny s námi… Krása, kterou si poneseme celý advent….

Na první zpívání seděli v publiku moje dcera s dětmi a rodiče jejího manžela.  Přišli si nás poslechnout a prohlédnout si vánoční výstavu. Jak mi řekli, tím pro ně OPRAVDU začíná advent a příprava na  Vánoce, zařadili si nás do vánočního rituálu a bez našeho zpívání už by jim o Vánocích něco chybělo…  To jsem měla radost!