13.4.2015 Deset let se Zpěvandulemi

Sedmý zvoneček zacinkal v Mimoni…

Další zastavení  (13. dubna, v pondělí, v 17.00 h) v rámci naší výroční Tour 2015 jsme si užívali v našem domácím prostředí  – v kostele v Mimoni. A na tento koncert jsme se opravdu těšili hrozně moc. Zpívali jsme zde po delší pauze a chtěli jsme naše příznivce překvapit novým repertoárem a současně připomenout naše staré perly.

A tak v programu zazněly nově Má hvězda (B. Smetana), Confitemini Domino i Alleluja – kánon od W. Boyce a střídaly se písněmi pro naše pamětníky:  polskou, staroruskou a irskou modlitbou, s Händelovým i Youngovým Halleluja, Crockerovým Gloria alleluia a s africkými písněmi, dokonce jsme  zavítali i do Ameriky a zazněl úchvatný kánon Hey wichi chaioh (tady v té akustice zněl  opravdu  úžasně). Korunkou koncertu byly  naše hebrejské písně.  Mráz nám běhal po celém těle, ale nebylo to chladem -  to byla síla prožitku  - melodie, harmonie, dynamika, celkový výraz skladeb  a hlavně pocit našeho propojení a naladění na stejnou výrazovou a citovou vlnu…. Tady se nám to opravdu podařilo!

Při předávání našeho pamětního zvonečku poprosila Regina jáhena kaplana Richarda Cenkera o pár slov.  Trochu jsme zrozpačitěli, když začal: „Tímto koncertem jste zbořili o sobě mýtus.“  Po našich překvapených pohledech dodal: „Provází vás pověst, že jste dobří….. Vy nejste jen dobří, vy zpíváte úžasně, báječně!  Jste opravdu skvělí!“

Tak takové uznání na domácí půdě byl ten nejkrásnější dárek k našim desátým narozeninám! Moc si toho vážíme!

Reginin dodatek:

Ano, zpívalo se moc hezky a ohlasy ty nejlepší. Pro mě jeden krásný zážitek. V první řadě seděl Matýsek Kala, kterého učím, je to takové hodně neuvěřitelné šídlo, co neposedí. A světe div se, hodinu vydržel klidně sedět, opravdu se ani nehnul a pozorně poslouchal. Babička mi ráno psala mail, že byla velmi překvapená a že je to jen doklad, že mají Zpěvandule léčivou moc. Tak to bylo velké zahřátí u srdíčka. Myslím, že Matýsek dnes dostane jedničku s hvězdičkou ještě před hraním. Poslech se také musí zhodnotit. Je to muzika. Jinak všem moc děkuju. Byly tu opět písně, které svou interpretací braly dech. To jsou věci, které se nedají naplánovat, které prostě přijdou a zanechají hlubokou stopu. Tyto chvíle mě vždycky jasně přesvědčí, že to, co děláme, je dobré a potřebné. Ono je to totiž léčivé.