19.10.2019 Festival duchovních písní L.P.nota Praha
Festival duchovních písní L.P.nota Praha - Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně
Na pozvání sbormistryně Emy Máchové jsme se v dopoledních hodinách vydali na hudební výlet do Prahy. Dnes ovšem posíleni silnou řadou menších Levandulích zpěváčků. Již v autobuse jsme se poctivě rozezpívali a naladili na koncertní notu.
V Praze nás přivítal modernější kostel z počátku 20.století a překrásným žehnajícím Ježíšem v čele. Ten byl však nám, účinkujícím, v zádech a jeho podporu jsme si skvěle užívali. Zvuková zkouška nedopadla nejlépe, což ale bývá dobrým znamením: špatná zkouška, dobrý koncert. I nám se pravidlo potvrdilo.
Festival zahájil domácí pořadatelský sbor Nashira především hebrejskými písněmi. Kostel rozzářily naše Levandulky pod vedením Regí, velmi pestrým pražským pásmem písní a básní z pera Jiřího Žáčka. Celý kostel se usmíval nad soustředěným, zodpovědným a velmi radostným vystoupením dětí. Poslední skladbu Levandulek uvedla sbormistryně Regí vtipnou glosou, že v předchozí skladbě úvodního sboru zaslechla slůvko „švajn“ – prase – a oni o praseti budou také zpívat. Paní moderátorka však po vystoupení zmíněné slovíčko uvedla na pravou míru. Jednalo se o konec jednoho a počátek jiného slova…š vajn. Význam byl poněkud odlišný – mají se dobře a pijí víno. Alespoň jsme se zasmáli..
Po společných skladbách obou mimoňských sborů zpěvů z Taize se již kostel rozvlnil pestrou nabídkou skladeb Zpěvandulích. Tentokrát jsme vsadili krom duchovní hudby i na lidovou notu a nechybělo trocha Afriky. Poslední sbor Coro D´Oro pod vedením Ivany Remkové nás nechal ochutnat převážně duchovní hudbu. Jejich vystoupení bylo výjimečně barevné, v závěru jsme si užili i trochu současné populární hudby. Některé uvedené skladby máme také v repertoáru, bylo zajímavé porovnávat jiné pojetí, zvláště tempo.
Jako úplná tečka zazněla společná skladba všech třech dospělých sborů: Andělé Boží.
Po vystoupení jsme si užívali skvělého občerstvení, které pořádající sbor nám všem nachystal. Spřátelený sbor nás požádal ještě o dvě společné písně v zákulisí, a tak jsme se za spokojeného pomlaskávání ještě jednou rozezněli. Cesta domů utekla jako voda a v osm hodin už jsme si každý lebedil ve svých domovech.