07.12.15 Adventní koncert v naší Mimoni

Osmé adventní zastavení , tentokrát  doma…

Tak jsme se dočkaly! Po dvou letech jsme si mohly zazpívat „na rodné půdě“ – v naší Mimoni. Ve spolupráci s farou jsme mohly (bohužel stále bez Kamila, jen v ženském složení) zazpívat svým známým a blízkým v pondělí  7. prosince ve svatostánku přímo v našem městě. A že zde máme fanoušků, takovou návštěvu jsme ani nečekaly! Kostel byl úplně plný, odhadem  sto padesát posluchačů, možná i víc!

Tentokrát jsme nezpívaly samy, naše vystoupení  roztomile  proložily Levandulky. Ne, není to překlep, jenom přejmenování dětského sboru Reginy. Původní Zpěvandulky zpívaly v ZUŠ, nyní, když už nepracují v hudebce, byly přejmenovány na Levandulky. Proč ne, je to krásná květinka, pěkně voní a naše Levandulky zase krásně zpívají. Opravdu, děti byly úžasné, zpěv čistý, nápadité doprovody a aranžmá a vůbec vypadaly velmi nadšeně a spokojeně! Asi čtyři písničky jsme zpívali společně a to byla pro nás vyloženě čest!

Naše samostatné zpívání jsme si samozřejmě také užívaly. V programu zaznělo několik našich novinek – trochu jsme se obávaly reakce publika na naši španělštinu – snad nebude mezi nimi někdo, kdo ji ovládá…  Zařadily jsme naši oblíbenou všehochuť, takže si snad každý vybral to své.

Při závěrečné písničce (Ding dong bell)  jsme měli nečekaně malou pomocnici. V publiku bylo několik rodin i s malými dětmi a jedna maličká holčička (asi 1,5 roku) – Sofinka – se zvědavě přišla podívat až k nám na pódium a hrála s námi. Připadala mi jako malé Jezulátko, byla ztělesněním  smyslu adventu a Vánoc. Pohled na maličké děcko dojímal a přiměl nejen mne, ale i ostatní k zamyšlení nad slovy Reginy: „Přeji Vám, abyste adventem jen neprolétli, ale abyste se nechali adventem prostoupit. Protože to, co je důležité, je viditelné jen srdcem“. A já jako „čerstvá“ babička dodávám, že malé děti svou bezprostředností mohou tu cestu k srdci ukázat! MF