02.06.07 Jílovské zpívání

Jílovské zpívání je sborový festival, který se v letošním roce konal již po jedenácté. Účastnilo se ho  8 sborů (včetně nás), my jsme zde byli poprvé. Ovšem – nebylo by to ono, kdyby nenastaly nějaké problémy – na poslední chvíli se rozbil objednaný autobus a tak jsme s dopravou narychlo improvizovali – museli jsme sehnat auta a ochotné řidiče, kteří by nás do Jílového dopravili. Naštěstí to klaplo a jeli jsme. Sice s blouděním a několikerým čekáním na vlakových přejezdech, ale na místo jsme dorazili. Bohužel pozdě, propásli jsme svou hlasovou zkoušku, umožnili nám jen opravdu kratičkou, ale i ta nás uklidnila, protože akustika v kostele byla výborná a slyšeli jsme se dobře.

Festival začal společným zpíváním a poté již následovaly jednotlivé sbory. A na nás padla tíseň a možná i deprese…. Všechny sbory zpívaly samé vážné chorály, latinu a my máme repertoár zcela jiného rázu, sem snad ani nepatříme, co tady vůbec děláme? Pak přišla řada na nás – po prvních taktech z nás réma spadla a do zpěvu jsme dali úplně všechno – spontánnost, radost, živelnost a upřímnost – a posluchači to okamžitě poznali! Jejich rozjasněné tváře, úsměv a velký potlesk, který se na nás sypal, výkřiky „bravo“  i pískání (to ještě asi Jílovský kostel nezažil), to nás hřálo na duši. Připomnělo nám to scénu z filmu „Sestra v akci“ – také jsme sem jeli jako outsiderové, ale naše  nadšení, muzikantský zápal a elán udělaly své. Jako jediní jsme byli požádáni o přídavek a dokonce dvakrát! (nejdříve Zigali, potom tleskačku).

Kdyby nám někdo předpovídall, co budeme v Jílovském kostele všechno provádět, tak si poklepeme na čelo a řekneme, že se asi zbláznil! Ale zázraky se dějí a kostel je pro ně to nejpříhodnější místo! Vychutnávali jsme si euforii a radost z chvály a domů jsme se vraceli jako vítězové! Opravdu hodně šťastní vítězové!!!                                                                                                      

MF