30.11.21 Zpěvavé světlo adventu - Dvojkoncert - Pertoltice a Velký Grunov

Zpěvavé světlo adventu

Po dlouhém půstu opět adventní zpívání pro posluchače. Do poslední chvilky jsme nevěděli, jestli bude či nebude, ale duši jsme nazdobili svátečně i s tou možností, že místo kostela si dáme jen "obyčejnou neobyčejnou zkoušku". A ono to vyšlo. Putování od kostelíka ke kapli a rozsvěcení světla. Dvě malé vísky, hrstka lidí, sváteční atmosféra a kolem nás poletovala radost, úsměvy a smích. Byl to hluboký úlevný výdech, že se aspoň něco vrátilo do starých dobrých časů. V Pertolticích to vonělo svařáčkem a štrůdlem, lidé před kostelem v hloučcích v družném hovoru a my je se svíčkami lákali do kostela koledičkou V půlnoční hodinu. Volání to bylo účinné a v malém kostelíčku bylo najednou útulno jak v pokojíčku a lidé s námi zpívali známé koledy a ladili svá srdce na čistou strunu adventu. Jsou chvíle, kdy se rozhostí klid kolem vás a okamžiku kraluje Láska. Dobře bylo na duši. A pak zvesela před kostelík, kde se za zpěvu koledy Narodil se Kristus Pán rozzářil stromeček. Taková zvláštní něha se nám točila kolem srdce. Krásné to bylo a my věděli, že ještě bude, protože naše kroky vedly do další vesničky, kde v nově opravené kapli už čekali lidé na adventní "světlo". Tady naše citlivé senzory navnímaly zase jinou atmosféru. Plnou radostného očekávání, usebrání, rozjímání. A my se z té naší rozdováděnosti krásně plynule přeladili na klidný mód a piana v Půlnoční hodině měla zase úplně jiný rozměr. To vám byla taková krása, že mám zimomriavky i teď, když ťukám písmenka do klávesnice počítače. Bylo milé pozorovat, jak každá koledička, každá píseň putovala přímou cestou z našich srdcí do srdcí posluchačů. Žádné kličky, žádné překážky, žádné směrovky. Možná i proto, že kaple Navštívení Panny Marie ve Velkém Grunově je malá a lidé tu mají k sobě blíž. A lidé zase zpívali a hezky se na nás usmívali a dobře nám pospolu tak obyčejně bylo. Světlo ze spousty svíček symbolizovalo naději a víru, že svět bude, a v tuto chvíli na chvíli i je, v pořádku. Při závěrečném Kamilově Hallelujah přicupitala malá Rozárka od naší Barušky Zpěvandule a její hnědá kukadla se do nás zapíchla a muziku s námi přímočaře na plné čáře prožila, že se až dech tajil. Ale nemohl moc, protože zpěvu zapotřebí bylo. A pak potlesk od posluchačů jako v  Carnegie Hall a Rozárka hned také úklonu jako my, hezky prdelkou k obecenstvu, protože oči stále visely na Zpěvandulích. A ještě jeden adventní příběh se tu odehrál, jako by dvě zlaté nitky se vedle sebe vinuly. Do kostelíka sv. Prokopa za námi přijela Mia z Prahy. Mia nás před čtyřmi lety slyšela zpívat v Betlémské kapli v Praze a tak jsme se jí usadili v srdci, že za námi před těmi čtyřmi lety přijela do Pertoltic. A její láska ke Zpěvandulím nevyprchala a letos přijela znovu. Přijela si pro světlo. A dostalo se jí ho dvojnásobně. Putovala s manželem a pejskem od vesnice k vesnici společně s námi a zažívala advent plný radosti, naděje a sounáležitosti. Tak to vidíte, z Mekky kultury, z Prahy, v plískanici a za tmy se vydali za prožitkem hlubokého setkání. Tady mimořádně platí, že cíl je cesta. Byl to krásný dárek nám Zpěvandulím. Do svých domovů jsme se vraceli šťastní a naplnění radostí, s uvědoměním, že kdo dává, dvojnásobně dostává. V neděli 5.12. v 17 h putujeme s naším zpěvavým světlem o kostel dál. Těšíme se na vás a sváteční atmosféru v kostele sv. Petra a Pavla v Mimoni.

Odkaz na živé vysílání z V. Grunova

https://www.facebook.com/groups/273333336654124/permalink/911396839514434